Spotřebitelský časopis dTest se s příchodem cyklistické sezóny rozhodl prověřit 13 zadních a pět předních modelů dětských cyklosedaček. Potěšující zprávou je, že kvalitních sedaček je na trhu celá řada, některé modely však pohořely v testu bezpečnosti či v obsahu nežádoucích látek.

Trh nabízí dva základní typy dětských cyklosedaček. Prvním z nich je přední sedačka, která má nižší nosnost (obvykle jen do 15 kg) a je tedy určena především menším dětem a na kratší výjezdy. Výhodou této sedačky je, že z ní má ratolest pěkný výhled a vy ji máte stále před sebou, tudíž i pod kontrolou. Druhou volbou je sedačka zadní, která má vyšší nosnost (většinou do 22 kg). Disponuje vyšším zádovým opěradlem, a proto v ní potomek vydrží sedět déle. „Před finálním výběrem konkrétní sedačky je vhodné vyzkoušet oba typy,“ radí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest, a dodává, že požadavků na kvalitní cyklosedačku rozhodně není málo: „Dětská cyklosedačka by měla být praktická, snadno připevnitelná, pohodlná pro dítko i rodiče a měla by co nejméně narušovat stabilitu kola.“

Kvalita jízdy neohrožena

Většina sedaček kvalitu jízdy nijak zásadně neovlivnila. Testující si stěžovali obvykle jen na obtížné tlačení kola do kopce, a to zejména u zadních modelů. V praxi se pak nejlépe osvědčil výrobek Thule Yepp Maxi, u něhož si testující pochvalovali jak bezproblémovou jízdu v různých terénech, tak i stabilitu kola. Tlačení do kopce navíc zhodnotili ve srovnání s dalšími zadními sedačkami jako nejméně náročné.

Časopis dTest dále hodnotil komfort sezení, pérování, provedení sedačky, ale například i to, jak je cyklosedačka zajištěna v případě, že dítě za jízdy usne. Konkrétně zkoumal, zda má zadní opěrka sedačky prolis, tedy speciální prohyb, do něhož helma dítka může „zapadnout“, a dítě tak ani při spánku nemusí klonit hlavičku dopředu a sedí rovně. Velmi dobré hodnocení v této kategorii dosáhlo šest zadních a pět předních modelů.

Bezpečnost nade vše

Všechny cyklosedačky musí vyhovovat technické normě ČSN EN 14344. Ta stanovuje velmi přísné požadavky týkající se konstrukce cyklosedaček. Pokud byl u testovaných produktů zjištěn prohřešek proti požadavkům této normy, ovlivnilo to jejich celkové hodnocení. „Dobrou zprávou je, že jsme u většiny testovaných modelů žádná zásadní pochybení nenašli, a za bezpečnost i odolnost jsme tak nejčastěji udělovali dobré a v některých případech dokonce i velmi dobré hodnocení. Slabinou, za kterou jsme snižovali známky, byla špatná viditelnost sedačky ve tmě. Sedm zadních modelů v daném případě splývalo s okolím, což není za šera nebo tmy z bezpečnostního hlediska dobré,“ hodnotí Hana Hoffmannová.

Další prohřešky vůči normě se objevily v zapínání zádržného systému. Aby bylo zajištěno, že si ho dítě samo nerozpojí, musí obsluha zapínacího mechanismu vyžadovat buď dvě na sobě nezávislé činnosti, nebo musí být uzávěr vyroben tak, aby bylo k jeho otevření potřeba vyvinout sílu až 60 newtonů (pro představu: síla 40 newtonů vytvoří zhruba čtyřkilové závaží). Nedostatečnou známku v tomto ohledu dTest udělil dvěma sedačkám značky Britax Römer, kterým na uvolnění uzávěrů stačilo jen 19 newtonů a otevření by tak mohly lehce zvládnout i šikovnější děti.

Součástí zmíněné technické normy jsou také požadavky týkající se bytelnosti jednotlivých částí a jejich odolnosti vůči změnám teplot či pádům. Většina výrobků je z tohoto hlediska velmi kvalitních, i zde se ale najdou výjimky. Modelu Bobike Mini Exclusive snížila hodnocení odolnosti (a potažmo i to celkové) nepříliš bytelná svrchní část opěrky pro nohy, s níž přichází dítě do styku. Nevyhověla únavové zkoušce a zlomila se. Také ve zkouškách odolnosti vůči příliš vysokým nebo nízkým teplotám obstála většina modelů bez poškození. Výjimkou byl jeden model, u kterého při zkoušce pádu za nízkých teplot praskla část opěrky nohou v oblasti zarážky vůči sedací ploše.

Pozor na chemické látky

V neposlední řadě dTest u cyklosedaček testoval obsah nežádoucích chemických látek, přičemž
v několika modelech našel polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Do produktů denní potřeby nejsou přidávány záměrně, ale jsou součástí například některých používaných plastů. Nebezpečné mohou být zejména proto, že jde o potenciální karcinogeny. „I když jsme stopy PAHů našli hned v několika modelech, příslušnou limitní hranici překročila pouze sedačka Belleli Tiger Relax. V částech, s nimiž může přijít do kontaktu dítě či dospělý, jsme našli naftalín, fenanthren, pyren i další PAHy,“ říká Hana Hoffmannová, avšak hned vzápětí dodává, že přítomnost nežádoucích látek v cyklosedačkách neznamená, že by tyto výrobky byly nutně zdraví nebo snad životu nebezpečné. „V rámci předběžné opatrnosti v našich testech dlouhodobě zdůrazňujeme, že pokud rizikové chemikálie ve výrobcích nejsou nutné, pak by v nich ani být neměly. Děti i dospělí jsou dennodenně z různých zdrojů vystavováni celé řadě nebezpečných látek, a tak není třeba, aby se s nimi dostávali do styku i tam, kde to není nezbytné,“ uzavírá.

Informace o testu dětských cyklosedaček najdete na webu dTestu. Kompletní výsledky testu přineslo březnové vydání časopisu dTest.