Hornické muzeum Příbram se podle počtu stálých expozic řadí mezi pět největších muzeí v Česku. Zároveň patří k největším hornickým muzeím v Evropě. Díky prezentační nabídce se těší návštěvnosti, která ročně přesahuje 100 000 osob. Muzeum je tak jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů Středočeského kraje.

Expozice umístěné v historických provozních a správních objektech přibližují bohatou montánní minulost spjatou s těžbou stříbra, uranu a dalších rud. Muzeum umožňuje jízdu hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol, fárání výtahem, jízdu po skluzavce k obřímu vodnímu kolu, seznámení s unikátními parními těžními stroji a rozsáhlou mineralogickou sbírkou či havířským folklorem. 

Prohlídkový areál A "Ševčinský důl" začíná vstupním objektem bývalých sypů, s expozicí nazvanou "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku" a dále pokračuje stálou výstavou "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích".

Návštěvník se zde může seznámit s hospodářsko-společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko-hutnickou pracovní činností na jedné straně a tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím, atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží a podobně) na straně druhé. 

V budově tzv. hornické cáchovny z roku 1880 je umístěna expozice "Z dějin příbramského hornictví", zachycující zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací koncem 20. století. Dokumentuje takřka tisíciletou exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z doby keltské civilizace, dále nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami z roku 1216 a první písemný dokument o zdejší huti a dolech z roku 1311. To vše je doplněno ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské. 

Prohlídkový areál B "Důl Anna" v prostoru dolu Anna, zaraženém v roce 1789, začíná cáchovnou dolu Anna s expozicí o hutnictví a úpravnictví.

Z cáchovny nebo přímo z nádvoří je možné vstoupit do podzemí a projet se důlním vláčkem 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou, která směřuje k ústí jámy Prokop z roku 1832, nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 metrů) a patřící k jedné z nejhlubších šachet ve střední Evropě. Součástí prohlídky podzemní štoly je také ukázka historického důlního díla.

Prohlídka pokračuje ve strojovně dolu Anna s technickou památkou, jedním z nejvzácnějších exponátů Hornického muzea na Březových Horách, parním těžním strojem Breitfeld & Daněk z roku 1914.

Další část prohlídky začíná v nejnižším podlaží cáchovny dolu Anna, odkud se sfárá speciálním výtahovým zařízením do podzemí. Historické důlní dílo, tzv. Wasserlauf - vodní patro, vznikalo postupně od 16. do 19. století jako součást vodního systému určeného k pohonu důlních a úpravenských zařízení. Podzemní chodba v délce 750 metrů spojuje důl Anna s dolem Vojtěch. Trasa je zčásti vedena po kovových roštech umístěných nad podlahou chodby, po níž protéká voda. Během prohlídky lze spatřit unikátní komory vodních kol, historické dobývky a rudní komíny. Prohlídka je fyzicky náročnější (na výstupu z podzemí je 156 schodů).

Třetí část prohlídky umožňuje návštěvu unikátní komory vodního kola, které v 19. století pohánělo těžní stroje a z něhož se dochovalo cenné torzo hřídele. Do těchto podzemních prostor se fárá výtahem obdobně jako při návštěvě vodního patra - Wasserlaufu. Na trase délky 100 metrů je 60 schodů tam a zpět. 

Prohlídkový areál C "Důl Vojtěch" je situován do objektu dolu Vojtěch, zaraženého roku 1779. V šachetní budově, technické památce architektury typu Malakov z roku 1870, postavené na místě historické jámy, je umístěna stálá výstava věnovaná světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky v březohorské jámě Vojtěch roku 1875. V horních patrech může návštěvník zhlédnout galerii výtvarných děl s hornickou tematikou od akademického malíře Karla Hojdena a akademického sochaře Václava Šáry a pokochat se panoramatickou vyhlídkou z věže dolu.

Ve výstavním sále cáchovny dolu Vojtěch jsou k vidění pravidelně obměňované tematické výstavy. Zájem návštěvníků jistě upoutá také prohlídka historického podzemí šachetní budovy. V nedaleké strojovně se nachází další unikátní parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889.

Dalším lákadlem na dole Vojtěch je obnovená hornická kovárna z přelomu 18. a 19. století. Zařízení kovárny sestává z původního plechového dymníku, výhně, měchu na vhánění vzduchu (z poloviny 19. století), kovadliny, kovářských svěráků, kovářského bucharu vyrobeného firmou Rudolf Schmidt & Co. Vídeň, typ AJAX I. (nejmenší model) z konce 19. století. Pohon tohoto bucharu zajišťuje elektrický motor s vertikální řemenicí, výrobek firmy Wichterle & Kovářík, a. s. Prostějov, výr. č. 6760, typ BK I 5 o výkonu 1,47 kW (1,5 HP), při obrátkách 1410 / min., stator 380 V - 2,5 A nebo 220 V - 4,3 A (1. třetina 20. století). Součástí vybavení je také soustruh na kov zn. Volman z počátku 20. století. Ukázky kovářské práce pouze po předchozí dohodě na objednávku pro skupiny nejméně 20 osob.

Více informací včetně provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.