KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Muzeum zlata dokumentuje nejen historii těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, ale i zdejší historii
 
Autor / zdroj foto: Hornické muzeum Příbram - Muzeum zlata Nový Knín

Hornické muzeum Příbram - Muzeum zlata Nový Knín / Nový Knín

Muzeum v historické budově tzv. Mincovny dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami královského horního města Nový Knín.

Muzeum zlata Nový Knín, umístěné v historické budově tzv. Mincovny na náměstí Jiřího z Poděbrad, dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami města. V 15. století se zde vytěžené zlato zpracovávalo a poté odesílalo do mincoven v Praze a Kutné Hoře. Od roku 1561 budova sloužila jako sídlo perkmistrovského úřadu. Renesanční, v jádru gotický dům, byl přestavěn barokně, empírové průčelí pochází z roku 1801. Expozice umístěné v prvním patře objektu seznamují s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko-hornickou tematikou.


Nejstarší stopy po lidech v této oblasti pocházejí z mladší doby kamenné. Jedná se o broušené nástroje z Libčic a Nového Knína. Nejstarší doklady o osídlení jsou až z konce starší doby železné, kdy u Starého Knína bylo zkoumáno žárové pohřebiště. O významu Knína svědčí první písemná zmínka z roku 1186, kdy zde byla na knížecím přemyslovském dvorci uzavřena smlouva, známá jako „Knínský smír“, o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek – smlouva byla výsledkem mírového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. S existencí dvorce patrně souvisí i nález unikátních náramků skandinávského původu, z nichž jeden je v expozici muzea.

V letech 1218 a 1219 zde přebýval král Přemysl Otakar I. a roku 1341 další náš panovník Jan Lucemburský. Rozvoj těžby zlata v následujících letech přivedl do těchto končin hlavně horníky. Městečko se povzneslo natolik, že již v roce 1379 mělo vlastní školu. Jeho rozvoj však přerušily husitské války, kdy bylo město vypáleno a při požáru shořely i vzácné listiny. V 16. století se Nový Knín dočkal největšího rozkvětu. Řadil se ke královským zlatotohorním městům, spolu s městy Jílové a Kašperské Hory. Jako jiná horní města byl i Nový Knín spravován nejvyšším mincmistrem. Těžká rána zasáhla Nový Knín během třicetileté války v roce 1639, kdy do města vtrhla švédská vojska generála Bannera, celé jej vydrancovala a vypálila. Někdejší blahobyt se již nevrátil. Pozdější snaha o obnovení těžby nevedla k úspěchům, i když tyto aktivity zde existovaly až do 2. poloviny 20. století.


Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.

Autor / zdroj: -red-

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.